fossil-alma-homalozoa

Podkmen Homalozoa Whitehouse, 1941 † - karpoidi

(řec. homalos - plochý, zóon - zvíře)
Podkmen se dělí do čtyř tříd: Stylophora, Homostelea, Homoiostelea a Ctenocystoidea.

Zahrnuje paleozoické, dorzálně i ventrálně zploštěné, primitivní ostnokožce, bez radiální souměrnosti, mnohé s nepřítomností jakékoliv symetrie. Schránka - téka je složená z mnohých destiček, různého tvaru a rozměrů. Destičky téky některých forem jsou na bočních stranách velké, zatím co na dorzální a ventrální jsou malé a početnější. Ventrální strana je obyčejně plochá anebo konkávní, dorzální bývá plochá nebo konvexní. Na přední straně téky se mohla nacházet jedna anebo více brachiol (brachioly - dlouhá ramena, která sloužila na sběr potravy). Na opačném konci tělo vybíhá do duté stopky, pomocí které se živočich pravděpodobně posouval po dně nebo připevňoval k substrátu. Stopku tvoří několik řad destiček. Poloha úst a anusu je variabilní. Nejčastěji se ústa nacházeli vedle brachioly, jestli byla přítomná a anus vedle nebo na protilehlé straně. Patřili pravděpodobně k plazivému bentosu. Kosterní zbytky se nejčastěji nacházejí v jílovitých horninách. Pro stratigrafii mají jen lokální význam.

Zpět na úvodní stránku zde
zpět na Echinodermata zde

Stylophora Gill & Caster, 1960 † - kalcichordáti

Hned na úvod bychom chtěli podotknout, že český ekvivalent názvu, tedy kalcichordáti, je s velkou pravděpodobností mylný a zastaralý. Vychází sice z podložených důkazů, že stopka, kterou byli opatřeni a jež jim zřejmě sloužila k pohybu byla opatřena strunou (chordata) a oni tedy opravdu jakousi strunu, prapáteř, v tomto pohybovém ústrojí měli, ale přesto šlo o slepou vývojovou větev. Často je ale dávána mylně do souvislosti se skupinou Chordata Bateson, 1885. Kmen Chordata nám není nikterak neznámou skupinou. Jedná se o strunatce do které spadají i obratlovci, tudíž i lidé.
Třída Stylophora mají nepravidelnou téku, silné okrajové (marginální) desky a vysoký počet menších desek centrálních. Stonek je dlouhý, diferencovaný, sloužící podle některých interpretací k pohybu po dně. Systematické postavení skupiny je zatím neustálené - buď jako sesterské skupiny strunatců (kalcichordáti, viz diskuse u sesterské skupiny Homoiostelea) nebo jako specializovaných ostnokožců. Vyskytuje se od kambria po karbon.
Pod třídu Stylophora Gill & Caster, 1960 † spadají dvě skupiny, spadající pod validní čeleď Kirkocystidae Caster, 1952 †. Ti byli Barrandem původně zařazeni pod obří rod Anatifopsis Barrande, 1872. Dnes tito kirkocystidi tvoří dva monospecifické rody spadající svým výskytem do stupně llanvirn a patřící pod třídu Stylophora: Anatifopsis (= Anatiferocystis Chauvel, 1941) bohemica Barrande, 1872 a Sagittacystis gen. nov. (= Balanocystites Barrande, 1887) prima (= Anatifopsis prima Barrande, 1872). Během ordovického stupně arenig se tito kirkocystidi vyvinuli pravděpodobně z rodu Peltocystis Thoral, 1935 †.
"Kirkocystidi by obecně samozřejmě potřebovali důkladnou revizi, protože je v tom trochu zmatek. Ze šáreckého a dobrotivského se dříve uváděl Anatifopsis barrandei, druh původně popsaný z Bretaně, v pozdější revizi Prokop a Parsley tvrdí, že u nás je téměř každý nález kirkocystida Anatifopsis bohemica, tedy druh původně popsaný snad ze zahořanského souvrství. B. Lefebvre, odborník na stylophoráty, si tímto sloučením není moc jistý. A pak tady je ještě Balanocystites primus (podle pana Prokopa jde o rod Sagittacystis), v některých případech jsou tyto druhy skoro nerozlišitelné. Zajímavostí kirkocystidních ostnokožců je to, že na hřbetní straně mají dvě adorální destičky zvětšené tak, že kryjí prakticky celou svrchní stranu jako nějaké krovky, dokonce se částečně překrývají, což u ostnokožců není obvyklé. Právě těchto velkých desek si lze často všimnout v konkrecích šáreckého souvrství, ale poměrně hojné jsou i v mladších souvrstvích ordoviku".
"Barrande popsal v roce 1872 rod Anatifopsis s typovým druhem Anatifopsis bohemica a dále s druhem Anatifopsis prima = primus. V roce 1887 rod Balanocystites s typovým druhem Balanocystites lagenula. Později se ukázalo, že to je pravděpodobně stejný druh, takže druhové jméno primus má přednost, protože je starší. Nicméně Prokop, Parsley a Derstler stanovili na základě odlišností zcela nový rod a pojmenovali ho Sagittacystis. Zde není zcela jasné, jak se k tomu staví pravidla ICZN. Rod Balanocystites je sice mladší synonymum k Anatifopsis, pokud by se tam druh A. prima nechal, ale protože ho chtěli oddělit do samostatného rodu, domněnka je, že nic nebránilo tomu ten Balanocystites zachovat (typový druh rodu nemusí být nutně platné jméno, může to být mladší synonymum, v recentní taxonomii je to docela běžné). Někteří zahraniční odborníci (Dominguéz Alonso, Lefebvre) to tak berou, pro ně je Balanocystites primus platný název. Na druhou stranu Lefebvre taky udělal v taxonomii jisté podezřelé akce (např. sloučení staršího rodu Bohemieacystis do mladšího, ale globálněji rozšířenějšího rodu Thoralicystis). Faktem je, že paleontologie se pravidly ICZN neřídí tak striktně, jako taxonomie recentních druhů - tolik se to nekontroluje, protože paleontologů je málo a nikdo nemá čas to řešit".

Zdroje:
Citace (v uvozovkách) z internetové diskuze, text O. Zicha, Zkamenělé poklady Barrandienu - Facebook, 2018.
Parsley RL, Prokop RJ, Derstler K, Kirkocystid ankyroids (Stylophora: Echinodermata) from the Šárka Formation (Ordovician) of Bohemia, 2000

Rod: Anatifopsis Barrande in Bigsby, 1872 †
Typový druh: Anatifopsis bohemica Barrande, 1872 † = Anatiferocystis Chauvel, 1941

Vyskytuje se v bohdaleckém, králodvorském, vinickém a zahořanském souvrství. Z našeho ordoviku známe ještě tyto druhy: Anatifopsis acuta Barrande, 1872 † - bohdalecké souvrství (cf.), letenské souvrství, libeňské souvrství, Anatifopsis barrandei (Chauvel, 1941) † - dobrotivské souvrství (cf.), šárecké souvrství, Anatifopsis longa Barrande, 1872 † - zahořanské souvrství a Anatifopsis spinosa (Ubaghs, 1979) † - letenské souvrství. Charakteristická pro tento rod je téka, připomínající poupě s okvětními lístky.

Anatifopsis bohemica Barrande, 1872.

Příbuzný druh Anatifopsis trapeziiformis Thoral, 1935, Francie.

Rod: Anatifopsis Barrande in Bigsby, 1872 †
Typový druh: Cystidea abscondita Barrande, 1887 † !inq.

Druh stylophora čeledi Kirkocystidae Caster, 1952 † jehož pozůstatky jsou známy ze zahořanského souvrství (ordovik). Zkratka inq. = nomen inquirendum - taxon je v šetření, platnost taxonu je třeba přezkoumat. Zajímavé je, že tento taxon ne zcela jistého zařazení, a to ani po více než 130 letech, nese druhové jméno jiné, než rodové. To opravdu není zcela běžné, spíše neobvyklé. Může to být dáno chaotickou taxonomií styloforátů, kdy se jeden "ztratil v překladu".

Cystidea abscondita Barrande, 1887.

Rod: Anomalocystites Hall, 1859 †
Typový druh: Anomalocystites bohemicus Barrande, 1887 †

Nachází se v králodvorském souvrství (ordovik). Barrande v Silurském systému uvádí ještě druhy Anomalocystites pyramidalis Barrande, 1887 † a Anomalocystites ensifer Barrande, 1887 †. Vědecká synonyma A. bohemicus jsou: Placocystis bohemicus (Barrande, 1887), Placocystites bohemicus (Barrande, 1887) a Plococystites bohemica (Barrande, 1887).

Anomalocystites bohemicus Barrande, 1887.

Rod: Aspidocarpus Ubaghs, 1979 †
Typový druh: Aspidocarpus bohemicus Ubaghs, 1979 †

Druh vyskytující se v letenském a vinickém souvrství (ordovik).

Aspidocarpus bohemicus Ubaghs, 1979 †.

Rod: Balanocystites Barrande, 1887 †
Typový druh: Balanocystites primus (Barrande, 1872) †

Nálezy tohoto druhu známe z rokycanských konkrecí šáreckého souvrství (ordovik) a souvrství ?vinickém.

Balanocystites Barrande, 1887.

Rod: Barrandeocarpus Ubaghs 1979
Typový druh: Barrandeocarpus jaekeli Ubaghs, 1979

Nálezy tohoto ordovického druhu známe převážně z letenského souvrství (pravděpodobně se ale vyskytoval už od libeňského souvrství, až po souvrství králodvorské). Rozeznáváme ještě druh Barrandeocarpus bohemicus - zahořanské souvrství. V roce 1979 významný paleontolog Ubaghs tento rod popsal a pojmenoval na počest po J. Barrandovi. Je pravděpodobné, že karpoid Anomalocystites bohemicus Barrande, 1887 †, bude po revizích ztotožněn právě s rodem Barrandeocarpus Ubaghs 1979 †.

Barrandeocarpus jaekeli Ubaghs, 1979.

Rod: Bohemiaecystis Caster in Ubaghs, 1967 † = Thoralicystis Chauvel, 1971 †
Typový druh: Bohemiaecystis bouceki Caster, 1967 † = Thoralicystis bouceki (Caster in Ubaghs, 1967) †

Druh, jež se vzácně nalézá v ordovických vrstvách dobrotivského souvrství. Z českého letenského a vinického souvrství byl nedávno zaznamenán výskyt druhu Bohemiaecystis cf. jefferiesi, který byl popsán roku 1996 ze španělského ordoviku (obr. níže).

Bohemiaecystis jefferiesi Gil Cid, Domínguez, Silván & Escribano, 1996.

Rod: Ceratocystis Jaekel, 1901 †
Typový druh: Ceratocystis perneri Jaekel, 1901 †

Vyskytuje se v jineckém a buchavském souvrství středního kambria. Asociace Ceratocystis, Asturicystis a Stromatocystites jsou omezeny na dobře provzdušněné písčité, zřídka dokonce blátivé dno.

Ceratocystis perneri Jaekel, 1901 † - rekonstrukce.

Ceratocystis perneri Jaekel, 1901 † v životní pozici v okolí dnešních Skryjí před cca 509 miliony let.

Rod: Dalejocystis Prokop, 1963 †
Typový druh: Dalejocystis casteri Prokop, 1963 †

Devonský styloforát připomínající hrot šípu, jehož známe výjimečnými nálezy z dalejsko-třebotovského souvrství (devon - ems).

Dalejocystis casteri Prokop, 1963 †.

Rod: Diamphidiocystis Kolata & Guensburg, 1979 †
Typový druh: ?Diamphidiocystis drepanon Kolata & Guensburg, 1979 †

Styloforát, který se vyskytuje ve vinickém a králodvorském souvrství (ordovik).

Diamphidiocystis drepanon Kolata & Guensburg, 1979.

Rod: Eumitrocystella Beisswenger, 1994 †
Typový druh: ?Eumitrocystella sp.

Styloforát, který se zřejmě vyskytuje ve vinickém a vzácněji králodvorském souvrství (ordovik).

Druh Eumitrocystella savilli Beisswenger, 1994 †, který je nám znám z Marockého ordoviku.

Rod: Hanusia Cripps, 1989 †
Typový druh: Hanusia prilepensis Cripps, 1989 †

Styloforát, který se vyskytuje v dobrotivském souvrství. Ze souvrství šáreckého známe ještě druh Hanusia obtusa Cripps, 1989 † a druh Hanusia sarkensis Cripps, 1989 † (ordovik).

Hanusia Cripps, 1989.

Rod: Lagynocystites Jaekel, 1918 †
Typový druh: Lagynocystites pyramidalis (Barrande, 1887) †

Druh kalcichordáta, jehož nálezy známe z konkrecí dobrotivského (velmi vzácně) a šáreckého (hojně) souvrství (ordovik).

Lagynocystites pyramidalis (Barrande, 1887).

Rod: Mitrocystella Jaekel, 1918 †
Typový druh: Mitrocystella incipiens (Barrande, 1887) †

Druh vyskytující se v dobrotivském souvrství (ordovik).

Druh Mitrocystella incipiens miloni - origine: ROUAULT (1941) - schématická rekonstrukce poddruhu vyskytující se ve Francii.

Rod: Mitrocystites Barrande, 1887 †
Typový druh: Mitrocystites mitra Barrande, 1887 †

Hojný druh vyskytující se poměrně hojně v konkrecích šáreckého souvrství, velmi vzácně v souvrství dobrotivském a extrémně vzácně v souvrství letenském (ordovik).

Mitrocystites mitra Barrande, 1887.

Rod: Placocystites Koninck, 1869 †
Typový druh: Placocystites sp.

Styloforát, známý z vinického souvrství (ordovik). Tento karpoid měl plochou a obdélníkovou téku s centrálně umístěnými ústy. Téka byla složena z velkých a tenkých kalcitových desek, které byly opatřeny jemným zvlněním. Vepředu měl dva výčnělky. Průměrná velikost kalichu je asi 2 cm.

Vlevo Placocystites forbesianus † vpravo Placocystites sp.

Rod: Prokopicystis Cripps, 1989 †
Typový druh: Prokopicystis mergli Cripps, 1989 †

Druh vyskytující se vzácně v konkrecích dobrotivského souvrství českého ordoviku.

Prokopicystis mergli Cripps, 1989.

Rod: Promitrocystites Lefebvre, 2000 †
Typový druh: Promitrocystites barrandei (Jaekel, 1901) †

Styloforát patřící do čeledi Mitrocystitidae Ubaghs, 1967 † - podobně jako příbuzný rod Mitrocystites Barrande, 1887 † se vyskytuje v šáreckém souvrství (ordovik).

Promitrocystites barrandei (Jaekel, 1901).

Rod: Reticulocarpos Jefferies & Prokop, 1972 †
Typový druh: Reticulocarpos hanusi Jefferies & Prokop, 1972 †

Druh stylophora čeledi Hanusiidae Cripps, 1991 † jehož pozůstatky jsou známy ze šáreckého souvrství (ordovik).

Reticulocarpos hanusi Jefferies & Prokop, 1972.

Rod: Sagittacystis Parsley, Prokop & Derstler, 2000 † = Balanocystites Barrande, 1887 †
Typový druh: Sagittacystis prima (Barrande, 1872) † = Balanocystites primus (Barrande, 1872) †

Druh vyskytující se ve vinickém a šáreckém souvrství (ordovik). Jedná se o synonymum rodu Balanocystites Barrande, 1887. Na tento problém podvojného pojmenování tohoto rodu jsme narazili již výše, ve smyslu validity (platnosti) názvů, stejně tak na rod Balanocystites.

Rod: Scotiaecystis Caster & Ubaghs in Ubaghs, 1968 †

Druh Scotiaecystis sp. vyskytující se v letenském a vinickém souvrství českého ordoviku.

Scotiaecystis Caster & Ubaghs in Ubaghs, 1968.

Zdroje/použitá literatura:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Lilijice
https://www.biomach.cz/biologie-zivocichua/ostnokozci
https://zkamenely-svet.webnode.cz/
https://muzeum.geology.cz/
Rudolf Prokop. Zkamenělý svět, vydala Práce v Praze, ISBN 80-208-0888-4, 1989
MARIO BEISSWENGER. A calcichordate interpretation of the new mitrate Eumitrocystella savilli from the Ordovician of Morocco, 1994
Bertrand LEFEBVRE & Serge REGNAULT. Les stylophores, fossiles énigmatiques du Paléozoïque : échinodermes, crustacés ou vertébrés?

Homostelea Gill and Caster, 1960 † - karpoidi

Třída Homostelea (řec. homos - stejný) mají nepravidelnou, plochou téku složenou z menšího počtu okrajových (marginálních) a vyššího počtu (desítky až stovky) drobných centrálních desek. Stonek se skládá ze dvou až tří řad drobných destiček. Na straně protilehlé stonku leží dva otvory, interpretované jako ústa a řiť. Vyskytuje se pouze ve středním kambriu.

Rod: Bohemiacinctus Zamora, Wright & Nohejlová, 2023 †
Typový druh: Bohemiacinctus havliceki (Fatka & Kordule, 2001) †

Vyskytuje se v jineckém souvrství středního kambria, typová lokalita Rejkovice "Potůček". Řadíme jej do řádu Cincta Jaekel, 1918 † a čeleďi Sucocystidae Friedrich, 1993 †.

Bohemiacinctus havliceki (Fatka & Kordule, 2001).

Vědecká synonyma
Asturicystis havliceki Fatka & Kordule, 2001

Rod: Trochocystites Barrande, 1887 †
Typový druh: Trochocystites bohemicus Barrande, 1887 †

Vyskytuje se v buchavském souvrství středního kambria.

Trochocystites bohemicus Barrande, 1887.

Trochocystites bohemicus z Barrandova silurského systému 1887.

Někde poblíž dnešních Skryjí zhruba před 509 miliony let. Vpředu Trochocystites bohemicus Barrande, 1887 †, vzadu skupinka ortidních ramenonožců druhu Bohemiella romingeri Barrande, 1848 †.

Homoiostelea Gill et Caster, 1960 † - karpoidi

Karpoidní ostnokožci třídy Homoiostelea jsou bilaterálně nesouměrní a dorzoventrálně většinou silně zploštělí živočichové. Na jejich těle lze odlišit téku s jedním nebo dvěma "rameny". Desky téky jsou relativně velké a celkově je vzhled kalichu asymetrický. To je umožňuje odlišit od morfologicky podobných zástupců třídy Stylophora. Na jedné straně téky homoiosteleí vyrůstal pohyblivý aulakofor, který sloužil nejspíše k získáváni potravy.
Všechny tři skupiny /třídy/ tzv. karpoidů - Stylophora, Homoiostelea a Homostelea bývaly některými autory řazeny do společné skupiny vysoce pokročilých ostnokožců tvořící jistý ekvivalent strunatců - Calcichordata. Ve své době tato teorie, že obě skupiny byly jakýmsi předstupněm strunatců - Chordata, znamenala do jisté míry senzaci. Strunatci jsou totiž předstupněm obratlovců, jejichž vývoj s nadsázkou vedl až ke člověku. Některé druhy byly dokonce původně popsány jako korýši. Tato klasifikace je však většinou současných badatelů považována za neplatnou. Vyskytují se od kambria po karbon. Přes to všechno je ale stále více zpochybňována i jejich příslušnost k ostnokožcům.
Co je zajímavé, všichni členové následující třídy Homoiostelea náleží pod jeden jediný řád Soluta Jaekel, 1901 †.

Rod: Dendrocystites Barrande, 1887 †
Typový druh: Dendrocystites barrandei (Bather, 1913) †

Bezesporu jeden z nejznámějších a nejrozšířenějších solutanů v Barrandienu. Kromě zde zmiňovaného typového druhu známe ještě druh: Dendrocystites sedgwicki (Barrande, 1867) †. Oba druhy se nalézají v zahořanském souvrství (ordovik) a není snadné je odlišit (viz. popis níže). Ale jak už to tak bývá, ne každá forma nutně znamená nový druh, možná postupem času splynou v jeden druh, třeba jako důsledek pohlavního dimorfizmu.

Vlevo Dendrocystites barrandei (Bather, 1913), uprostřed a vpravo Dendrocystites sedgwicki (Barrande, 1867).

Původní Barrandeho popis Dendrocystites sedgwicki byl založen především na hojném materiálu z lokality Zahořany (Zahořanská formace, katian), doplněný menším počtem exemplářů z lokality Trubská (Letenské souvrství, sandbian) a Trubína (Vinické souvrství, sandbian; Barrande 1867, 1887). Stratigraficky starší solutany z letenské formace přiřadil Bather k samostatnému druhu (Dendrocystites barrandei). Hlavními morfologickými rozdíly mezi oběma druhy českých dendrocystitů se důkladně zabývali Bather (1913) a Caster (1967).
Týkají se např.:
- velikosti jednotlivých ték: největší jedinci D. barrandei jsou asi o třetinu menší než jedinci druhu D. sedgwicki
- obrysy téky druhu D. barrandei jsou méně laločnaté a symetričtější než u D. sedgwicki
- tékální destičky jsou u všech jedinců D. barrandei hladké, zatímco u velkých jedinců D. sedgwicki mají některé z nich typickou ornamentaci (jemné paprsčité hřebeny vycházející z centrálního hrbolku)
- téka u D. barrandei je tvořena menším počtem relativně větších kosterních elementů než u D. sedgwicki atp.

Dva jedinci druhu Dendrocystites barrandei (Bather, 1913) † v životní pozici.

Typová souvrství druhu Dendrocystites barrandei (Bather, 1913) jsou letenské a vinické - z vinického souvrství bylo získáno jen velmi málo exemplářů. Všechny dosud známé nálezy, včetně exempláře vyobrazeného v Barrandově Systéme Silurian, 1887, Pl. 27, obr. 18; viz Bather 1913, s. 388, odpovídají malým až středně velkým jedincům. Počet dostupných exemplářů je v současné době příliš malý na to, aby bylo možné určit, zda je lze s jistotou přiřadit k D. barrandei nebo k D. sedgwicki. Ve světě pak souvrství Pizarras Cantera, El Viso del Marqués, provincie Ciudad Real, Španělsko (Gil Cid et al. 1996, Arroyo & Lara 2002, Ausich et al. 2002).

Typová souvrství druhu Dendrocystites sedgwicki (Barrande, 1867) jsou zahořanské a bohdalecké. Ve světě pak nejsvrchnější polohy souvrství Ktaoua, Jbel Tijarfaïouine, východní části pohoří Anti-Atlas, Maroko (Lefebvre et al. 2007, 2010; Hunter et al. 2010).
Zdroj: NOAILLES, F., LEFEBVRE, B. & KAŠIČKA, L. 2014. A probable case of heterochrony in the solutan Dendrocystites Barrande, 1887 (Echinodermata: Blastozoa) from the Upper Ordovician of the Prague Basin (Czech Republic) and a revision of the family Dendrocystitidae Bassler, 1938. Bulletin of Geosciences 89(3), 451-476 (10 figures). Czech Geological Survey, Prague. ISSN 1214-1119. Manuscript received August 5, 2013; accepted in revised form November 15, 2013; published online March 20, 2014; issued June 9, 2014

Rod: Minervaecystis Ubaghs & Caster in Moore, 1967 †
Typový druh: Minervaecystis sp. nov.

Dendroidní karpoid - solutan, jež se vzácně nalézá v zahořanském souvrství (ordovik).

Minervaecystis vidali (Thoral, 1935).

Rod: Plasiacystis Prokop & Petr, 2003 †
Typový druh: Plasiacystis mobilis Prokop & Petr, 2003 †

Tento solutan se vzácně vyskytuje v konkrecích šáreckého souvrství (ordovik).

Plasiacystis mobilis Prokop & Petr, 2003.

Rod: ?
Typový druh: Solutan indet., gen. et sp. nov.

Tento karpoid popsaný pouze na několika málo fragmentálních nálezech se vyskytuje velmi vzácně v konkrecích šáreckého souvrství (ordovik)..

Solutan indet., gen. et sp. nov.

Zdroje/použitá literatura:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Lilijice
https://www.biomach.cz/biologie-zivocichua/ostnokozci
https://zkamenely-svet.webnode.cz/
https://muzeum.geology.cz/
Rudolf Prokop. Zkamenělý svět, vydala Práce v Praze, ISBN 80-208-0888-4, 1989
BERTRAND LEFEBVRE, KRAIG DERSTLER, COLIN D. SUMRALL. A reinterpretation of the solute Plasiacystis mobilis (Echinodermata) from the Middle Ordovician of Bohemia
NOAILLES, F., LEFEBVRE, B. & KAŠIČKA, L. 2014. A probable case of heterochrony in the solutan Dendrocystites Barrande, 1887 (Echinodermata: Blastozoa) from the Upper Ordovician of the Prague Basin (Czech Republic) and a revision of the family Dendrocystitidae Bassler, 1938. Bulletin of Geosciences 89(3), 451-476 (10 figures). Czech Geological Survey, Prague. ISSN 1214-1119. Manuscript received August 5, 2013; accepted in revised form November 15, 2013; published online March 20, 2014; issued June 9, 2014

Ctenocystoidea Robison & Sprinkle, 1969 †

Třída homalozoidních ostnokožců, známá ze středního kambria, s poměrně krátkou evoluční historií, která je u nás zastoupena pouze zatím jediným druhem, patřícím do řádu Ctenocystida Robison & Sprinkle, 1969 †. Nutno podotknout, že zástupci tohoto kambrického řádu jsou vesměs velcí pouze několik milimetrů a v jinecko příbramské či skryjské (Eccaparadoxides) oblasti jsou vázáni pouze na určité vrstvy, bohužel však třeba v Jincích na vrstvy s vůdčím trilobitem Paradoxides gracilis. Je až s podivem, že si toho drobného živočicha do roku 1985 nikdo nevšiml, či jej snad nepokládal za významného.
Ctenocystoidy tvoří malou třídu ostnokožců s bilaterální symetrií středního kambria , popsanou v roce 1969. Fosílie přidělené této skupině se odlišují od ostatních homalozoů tím, že nemají klasický ambulakrální systém (Smith 2005; Rahman & Clausen 2009). Jejich tělo je obecně zploštělé a subkvadrangulární, skládající se z velkých okrajových desek a hřbetního okraje menších vápenatých destiček. Další jejich významnou odlišností je jejich (sekundární) bilaterální symetrie. Jejich nejcharakterističtějším znakem je hřebenovitý orgán (odtud vědecký název), který se nachází na přední straně živočicha a skládá se z kloubových desek, které vytvářejí ambulakrální kanál, pravděpodobně článkovaný a vedoucí k ústům. Na opačné straně hřbetní desky se nachází anální "pyramida". Motorický mechanismus těchto živočichů je stále nejasný a je na úrovni spekulací.

Rod: Etoctenocystis Fatka & Kordule, 1985 †
Typový druh: Etoctenocystis bohemica Fatka & Kordule, 1985 †

Vyskytuje se v buchavském (aff.) a jineckém souvrství středního kambria.

Etoctenocystis bohemica Fatka & Kordule, 1985 †.

Ctenocystidi druhu Etoctenocystis bohemica Fatka & Kordule, 1985 †. hodující na vnitřnostech trilobita Paradoxides gracilis.

Zdroje/použitá literatura:

Oldřich Fatka, Vratislav Kordule. Etoctenocystis bohemica gen. et sp. nov., new Ctenocistoid from Czechoslovakia (Echinodermata, Middle Cambrian), 1985